Robert Kudláček

  Jednoduše řečeno, je to schopnost plynule posunovat smyčku po biči od rukojeti ke špičce. Tato schopnost může být plynulá nebo trhaná, vše záleží na konstrukci a kvalitě biče. Pokud bič není všude stejně ohebný, ale bude mít tužší a měkčí místa, bude se ohýbat více v těchto měkčích místech a tužší místa bude přeskakovat. Nebude se v nich skoro vůbec ohýbat. Vlna po takovém biči bude postupovat trhavě a práce s ním vám nepřinese zdaleka takové potěšení jako u biče s dobrou hadovitostí.

  Bič s dobrou hadovitostí poznáte velmi jednoduše. Zkuste smotat bič,  volnou rukou – bez použití síly a snahy, aby byl co nejlépe smotaný. Prostě ho jen tak smotejte a podívejte se na výsledek. Pokud je krásně pravidelně smotaný v pěkných kruzích, má dobrou hadovitost, čím je hadovitost lepší tím přesnější kruhy kreslí. Naopak bič se špatnou hadovitostí se vám stočí do nepravidelných tvarů se „zlomenými“ místy. Pokud si bičem s dobrou hadovitostí hodíte vlnu, poznáte i bez zkušeností, že se chová krásně plynule. Pokud se vám zdá, že to není důležité, jste na omylu. Samozřejmě oba budou práskat. Ovšem s bičem s dobrou hadovitostí vám půjde práskání lépe, nebudete potřebovat tolik síly na ovládání a pocit z práce s takovým bičem bude lepší.

  Hadovitost biče je dána několika hledisky: kvalitou jádra, počtem řemínků v zápletu a pečlivostí provedení. Do jádra neuvidíte, ale počet řemínků je běžně uváděný a můžete si ho i zkontrolovat. Platí, že čím víc řemínků tím je kvalita a hadovitost lepší. Většinou je u více řemínkových bičů lepší i jádro, ale nemusí to vždy platit. Obecně se dá se říci, že výrobce, který si vyhraje s větším počtem řemínků neošidí ani jádro ani pečlivost při výrobě biče.

Biče

Opasky

Doplňky