Mezi běžci se šíří spoustu polopravd a mýtů v souvislosti s hubnutím, zvyšováním kondice, zvládáním správné techniky běhu a výběhu běžecké obuvi. Pojďme se teď společně nad několika z nich zamyslet?

Rychleji zhubnu běháním nalačno.

Ke spalování tuků je potřeba energie z cukrů. Běhat nalačno vyhovuje zkušenějším běžcům s vytvořenými zásobami jaterního a svalového glykogenu, který je zdrojem energie. Začátečníci tyto zásoby nemají. Pokud jdou běhat nalačno, pak velmi rychle, během několika minut, spálí pohotovostní zásoby glukózy v krvi a mohou se dostat až do hypoglykemických stavů se slabostí, nevolnostmi a neschopností běžet dál. Kromě toho začátečníci postrádají již zmíněnou aerobní vytrvalost – a bez ní se tuky spalovat nedají, neboť v anaerobní zóně se vždy přednostně spalují cukry.

Běžecké boty – čím větší tlumení, tím lépe!

Vůbec ne. Pořádné tlumení a odpružení potřebujete, patříte-li do vyšší váhové kategorie a běháte převážně po tvrdém povrchu přes patu. Trailové běžecké boty do terénu (les, tráva, polní cesta) by měly spíše stabilizovat nohu než tlumit nárazy, jejich odpružení tedy nemusí být tak výrazné.

Kvalitní běžecké boty stojí hodně peněz.

Čím více ochranných prvků k zajištění stability, odpružení a tlumení nárazů bota má, tím je kvalitnější, a proto také dražší. Ačkoli zcela neplatí, že čím dražší boty, tím lépe, přece jen je ze zdravotně preventivního hlediska vhodné investovat do nich částku vyšší než 2 tisíce korun.

Není potřeba měnit běžecké boty, dokud vypadají dobře.

K odtlumení používají různí výrobci různé materiály: pěnu, gel, vzduchové bubliny, silikon, vlnovou desku a další  K jejich opotřebení a ztrátě funkčních vlastností obvykle dochází po 800–1000 naběhaných kilometrech, tj. u rekreačních běžců zhruba po dvou sezónách. Svršek nemusí být rozedraný, přesto vás už bota nechrání.